Přírodověda

Poznáváme vesmír a Zemi

VESMÍR

-stmívání je doba, kdy se den mění v noc

-při svítání se obloha rozjasňuje, hvězdy přestávají být vidět

-hvězdy svítí stále, nejbližší hvězda je Slunce

-souhvězdí: svítící body tvořící stejné obrazce

-sluneční soustava: soubor vesmírných těles sdružených kolem jedné hvězdy

-do sluneční soustavy patří: slunce, planety, měsíce, asteroidy, meteoroidy, komety a okolní prostor

-planety: Merkur, Venuše, Země, Mars, Jupiter, Saturn, Uran, Neptun

-některé planety zahlédneme i pouhým okem, nejvíce Venuši (při západu Slunce ji říkáme Večernice, při východu Jitřenka)

-planety obíhají kolem Slunce po téměř kruhových drahách, přitahovány jsou neviditelnými gravitačními silami

-s rostoucí vzdáleností se gravitace zmenšuje

ZEMĚ

-třetí planeta od Slunce

-kolem Země obíhá jeden Měsíc

-má tvar mírně zploštělé koule

-tři hlavní vrstvy:      jádro-tvořené železem, minerálními látkami

                                                 -díky jádru působí Země jako veliký magnet

                                       plášť – polotekutá silná vrstva, tvořena roztavenými minerálními látkami

                                                  -je v ní soustředěna většina hmotnosti celé Země

                                       kůra – velmi tenká vrstva, tvořena pevnými deskami minerálních látek

-vývoj Země není stále ukončen

-kontinenty se vůči sobě velmi pomalu stále pohybují

-v místech, kde se dotýkají jednotlivé desky, může prostupovat roztavená hmota (magma), pokud se dostane na povrch, říkáme mu láva

PRÁCE S MAPOU

-mapa: zmenšené znázornění části zemského povrchu v rovině

-glóbus: zmenšený model Země

-druhy map:        

podle obsahu:      místopisné (jsou velmi podrobné, přesné-podklad pro tvorbu dalších map)

                               obecně zeměpisné (rozsáhlé celky povrchu, např. mapa ČR, Evropy)

                               tematické (mají svůj vlastní účel, např. automapa, mapa vlastivědná, kulturních památek)

podle způsobu použití:      příruční

                                               nástěnné (školní mapy)

                                               atlasy (soubory map)

podle způsobu vytvoření: kreslené

                                               fotomapy (vznik-letecké, družicové snímky)

                                               digitální mapy (každému bodu na mapě je možné přiřadit několik vlastností

-měřítko mapy: míra zmenšení mapového listu

-legenda: vysvětluje význam znaků a barev použitých na mapě

-navigační systém GPS: přístroj sloužící k orientaci, prostřednictvím signálu z kosmické družice dokáže přesně určit polohu a nasměrovat k cíli

-buzola, kompas: fungují díky přirozenému magnetickému poli Země, střelka ukazuje na sever

-světové strany: vyznačují se pomocí světové růžice (základní: S, J, V, Z – vedlejší: SZ, SV, JZ, JV)

HORNINY A MINERÁLY

vznik pohoří:                        vrásnění zemské kůry

                                               sopečná činnost

zvětrávání: přetváření hor a pohoří působením vody, větru, ledu, teploty a činností organismů

Horniny (pevné různorodé přírodniny):                      

vyvřelé (utuhnutím magmatu nebo lávy)

usazené (usazováním kousků minerálů, částí těl živočichů a rostlin)

přeměněné (vlivem okolích podmínek)

rozšiřující:

-žula (vznik:utuhnutím magmatu, tvoří ji:živec, křemen, slída, použití: stavební a sochařský kámen)

-uhlí (hořlavá hornina, vznik: hromaděním těl rostlin, uhelné doly, použití: topení, výroba elektřiny)

-pískovec (vznik: usazování a zpevnění vrstev písku, tvoří rozmanité pískovcové skalní útvary, použití: obkladový kámen)

-vápenec (vznik: zpevněním vápenatých schránek mořských živočichů, jeskyně, propasti, výroba: cementu, vápna)

-čedič (vznik: utuhnutím lávy, tvoří sopečná pohoří, je pevný a využívá se ve stavebnictví)

-mramor (vznik: přeměnou vápence, který se dostal hluboko do zemské kůry, barevné vrstvy-dekorační kámen)

Minerály

vlastnosti: barva, lesk, tvrdost, rozpustnost v octě a ve vodě, magnetismus

-kalcit, slída, živec (výroba keramiky), křemen, sůl kamenná (příprava pokrmů), magnetit (výroba železa)

PŮDA

- je důležitá součást zemského povrchu

-vzniká zvětráváním hornin a minerálů

-obsahuje humus z odumřelých částí rostlin a živočichů

Humus

-dodává do půdy minerální látky potřebné pro rostliny

-vzniká rozkladem zbytků těl rostlin, hub, živočichů a trusu živočichů

-na rychlost rozkladu má vliv teplota, dešťové srážky, činnost rozkradačů (houby, bakterie)

Druhy půd (podle velikosti zrn minerálů a množství humusu)

Jílovité půdy

-tvořena nejjemnějšími zrnky minerálů velikosti prachu, špatně propouští vodu, obsahuje velmi málo humusu, nehodí se pro pěstování rostlin, využíváme ji jako keramickou hlínu  

Hlinité půdy

-tvořena různě velkými zrny minerálů, obsahuje nejvíce humusu, díky humusu dobře zadržuje vodu, rostlinám se v této půdě velmi dobře daří        

Písčité půdy

-tvořena drobnými zrnky minerálů, rychle propouští vodu, obsahuje velmi málo humusu, nehodí se pro pěstování rostlin, ale daří se v ní např. kaktusům